AUTORIDE

Vidlicový šestiválec či V6: Jaké jsou jeho výhody a nevýhody?

Cutaway view of a V6 engine
Pod kapotou
Publikováno Článek přeložený s pomocí AI z originálu (zdroj: autoride.sk)

Vidlicový šestiválec, nazývaný také jako šestiválcový vidlicový motor či také označovaný zkratkou V6, je typ vidlicového motoru, který obsahuje šest válců, které jsou rozděleny do dvou řad.

U tohoto motoru řady válců nejčastěji svírají úhel 60°, 90° nebo 120°. Vidlicový šestiválec je po řadovém čtyřválci nejčastěji montovaným motorem pod kapotou osobních automobilů.

Obsah

Konstrukce vidlicového šestiválce (V6)

Konstrukce vidlicového šestiválce je mnohem kompaktnější než konstrukce R6 či V8. Motor V6 patří k těm nejkompaktnějším konfiguracím motorů, což je právě důvod, proč je tak často nasazován pod kapotou automobilů.

A typical OHC V6 engine

V6 je kratší než R4a právě proto se hodí pod kapotu automobilů s pohonem předních kol. Vidlicový šestiválec se využívá nejčastěji v automobilech střední a vyšší střední třídy, ale také ve sportovních automobilech, protože je výkonnější než R4 a úspornější než jeho větší sourozenec V8.

Zdvihový objem motoru V6 určeného pro automobily se nejčastěji pohybuje v rozmezí od 2.0 l až po 4.5 litru, ale u motorů V6 určených pro nákladní automobily je zdvihový objem mnohem větší.

Historie V6 ve zkratce

GTA Engine

Jedny z prvních automobilů, které byly poháněny motorem V6, byly automobily sestrojeny společností Marmon v roce 1905. Tato společnost vyráběla vidlicové motory v konfiguracích V2, V4, V6, V8 či dokonce V16. Marmon je jednou z mála společností na světě, která vyráběla automobily vybavené V16.

Do sériové výroby se však vidlicový šestiválec dostal až v roce 1950, kdy jej představila automobilka Lancia ve svém modelu Lancia Aurelia.

Vidlicový šestiválec V6 60°

Motor V6, jehož válce svírají úhel 60°, patří mezi nejkompaktnější typy motorů. Tento motor lze umístit v motorovém prostoru příčně nebo podélně. Toto je jeden z hlavních důvodů, proč je V6 60° vhodný do automobilů, které jsou příliš těžké na to, aby byly poháněny řadovými čtyřválci, ale do jejich motorového prostoru by byla montáž motorů jako například R6 či V8 velmi obtížná.

V6 60° nese kromě své výborné kompaktnosti i další výhody. Mezi tyto výhody patří například poměrně hladký chod motoru bez potřeby vyvažovacího hřídele, který je nezbytnou součástí jiných konfigurací vidlicových šestiválců.

Vidlicový šestiválec V6 90°

Tuto konstrukci V6 využívali především američtí výrobci automobilů. Motor V6 90° byl zpočátku sestrojen sejmutím dvou válců z motoru V8. Menší V6 byl tedy oproti svému většímu sourozenci V8 lehčí, jeho výroba byla levnější a také měl nižší spotřebu paliva.

Jednoduché odebrání dvou válců z motoru V8 vedlo k úspoře výrobních nákladů, protože výroba motorů V6 90° tak mohla probíhat na stejné výrobní lince jako výroba motorů V8. Odebráním dvou válců však vznikl motor, který byl širší, méně vyvážený a náchylnější k vibracím než motor V6 60°.

Tato konstrukce vidlicového šestiválce byla poprvé použita Buickem, který V6 90° nasadil do svého modelu 198 CID Fireball v roce 1962.

Vidlicový šestiválec V6 120°

Motor V6, jehož válce svírají úhel 120°, se chová jako dva řadové tříválce, které sdílejí společný klikový hřídel. Tato konstrukce V6 trpí značnými vibracemi a vyžaduje vyvážení klikové hřídele. Právě z tohoto důvodu se V6 120° využíval především v závodních automobilech, kde vibrace nehrají tak velkou roli, ale za to velmi důležitou vlastností je nízká hmotnost a nízké těžiště.

Motor konstrukce V6 120° je rovněž poměrně široký a tím pádem pro většinu běžných automobilů nevhodný. Mnohem lepší alternativou vůči V6 120° je plochý motor (BOXER), který je jen mírně širší, ale na druhou stranu poskytuje nižší těžiště, je plně vyvážený a trpí jen malými vibračními problémy.

Vidlicový šestiválec VR6

Motory VR6 jsou vidlicové šestiválce, jejichž válce svírají velmi úzký úhel 10,5° až 15°. Tyto motory byly vyvinuty jako náhrada za méně výkonné R4 ve vozidlech s pohonem předních kol. Díky velmi úzkému úhlu sevření válců jsou motory VR6 velmi kompaktní.

Širší úhel sevření válců by totiž vyžadoval rozsáhlou přestavbu motorového prostoru automobilu. VR6 má však oproti ostatním V6 motorům hladší chod, je vyváženější a má jednodušší konstrukci.

Díky úzkému úhlu mezi válci je totiž možné použít jen jednu hlavu válců (namísto dvou), která pokrývá obě řady válců. Klasické V6 motory jsou vybaveny dvěma hlavami válců nebo jednou hlavou válců na každý jeden válec.

Výhody V6

Mezi výhody vidlicového šestiválce patří především jeho kompaktnost, díky čemuž je možné namontovat jej do motorového prostoru automobilu napříč, ale i podélně.

V6 slouží jako náhrada za R4, právě díky většímu objemu a tedy i výkonu při zachování podobných rozměrů.

Nevýhody V6

Vidlicový šestiválec je přirozeně nevyvážený a tak potřebuje protizávaží na klikové hřídeli nebo vyvažovací hřídel. Protizávaží však přidají klikové hřídeli na hmotnosti, takže je těžší, což způsobuje, že motor nechce jet tak rychle do otáček, jako by tomu bylo například při řadovém šestiválci.

Vidlicový motor je také vybaven dvěma hlavami válců a také dvěma vačkovými hřídelemi při ventilovém rozvodu SOHCa čtyřmi vačkovými hřídeli při rozvodu DOHC. S přibývajícími mechanickými částmi však roste hmotnost motoru, ale stoupají i náklady na výrobu.

Kromě toho má velká hmotnost motoru při umístění před přední nápravou také negativní vliv na ovladatelnost a jízdní vlastnosti automobilu.