Motor VR5: Jeho konstrukce a proč se přestal používat?

Motor VR5
Pod kapotou
Publikováno
Článek přeložen s pomocí AI z originálu (zdroj: autoride.sk)

Pětiválcový motor VR nebo také motor VR5 je speciální konfigurace pístového spalovacího motoru od Volkswagenu. Motor VR5 kombinuje provedení vidlicového a řadového motoru, na základě kterých je zkonstruován.

O motorech VR jsme si však již psali v předchozím článku, ale dnes si podrobněji posvítíme právě na jeden z těchto typů motorů, mezi něž patří i motor VR5.

Obsah

Historie motoru VR5

Motor VR5 vznikl na základě myšlenky odstranění jednoho válce z motoru VR6. Tato myšlenka byla inspirována úspěchy tříválcového vidlicového motoru Honda v soutěžích MotoGP.

Úkolem konstruktérů bylo tedy vytvořit víceválcový motor s malými rozměry, aby jej bylo možné umístit vpředu napříč nad přední nápravu automobilu. Motor VR5 měl tedy sloužit jako výkonnější náhrada za řadové čtyřválce.

Poprvé byl tento motor použit v modelech Passat v roce 1997, přičemž jeho zdvihový objem byl 2,3 litru, dodával výkon 110 kW (150 koní) a točivý moment 205 Nm. Ve stejném roce byl tento motor představen iv dalších modelech Volkswagenu, a to přesněji v modelech Golf, Bora a Jetta.

V roce 2000 však přibyla i výkonnější verze motoru VR5, která byla vybavena 20-ti ventily a variabilním časováním ventilů. Tato verze motoru VR5 dosahovala výkonu 125 kW (170 koní) a točivého momentu 220 Nm.

Pojďme si ale říci něco o konstrukci motoru VR5, který se bohužel už dnes nepoužívá. Novodobým trendem je totiž zmenšovat zdvihové objemy a rozměry motorů odebráním jednoho či více válců a ztracený objem nahradit turbodmychadlem.

Konstrukce motoru VR5

Jak již bylo zmíněno, motor VR5 má zdvihový objem 2,3 litru a vznikl na základě myšlenky odstranění jednoho válce z motoru VR6. V jednom společném bloku se tedy nacházejí dva válce na jedné straně a tři válce na straně druhé.

Konstrukce motoru VR5 kombinuje provedení vidlicového a řadového motoru, z čehož je odvozeno i označení VR, které pochází z kombinace prvních písmen slov vidlicový motor (německy: V-Motor) a řadový motor (německy: Reihenmotor).

Cutaway view of a V6 engine

U motoru VR5 svírají vůči sobě obě řady válců úhel 15°. To však s sebou kvůli konstrukci bloku motorunese nutnost vysunout válce tak, že se jejich podélné osy protínají pod osou klikové hřídele.

Ojnice se tím pádem pohybují po různých drahách při pohybu směrem nahoru a dolů, což vede k různým problémům při vyvažování tohoto motoru. Avšak i přes nerovnoměrné rozložení válců a tedy i hmotnosti obou polovin motoru se motor VR5 vyznačoval poměrně vyváženým chodem.

Mezi další zajímavosti tohoto motoru můžeme zařadit také orientaci ventilů jeho válců. Na jedné straně motoru mají válce sací ventily na pravé straně, ale na druhé straně motoru mají válce sací ventily na levé straně.

Stejně tak je tomu is výfukovými ventily. To umožňuje spárovat vždy dva ventily dohromady a zjednodušit tak konstrukci hlavy válců motoru. Nevýhodou je však rozdílná délka přívodu směsi a odvodu výfukových plynů z válců.

Proč se motor VR5 přestal používat?

Největším problémem motoru VR5 byl fakt, že se začal nasazovat do automobilů až koncem 90. let. V té době totiž začaly přicházet přísnější emisní normy, které zatlačily na výrobce automobilů. Výrobci automobilů tak začali usilovat o to, aby měly automobily nižší spotřebu paliva a nižší emise.

Tyto regulace však motoru VR5, ale ani jiným objemnějším agregátem nehrály zrovna do karet. Prosazovat se totiž začaly přeplňované agregáty s nižším zdvihovým objemem, které měly také nižší normovanou spotřebu paliva. To v konečném důsledku způsobilo zánik motoru VR5, ale i jiných vysoce-objemných motorů.