AUTORIDE

Motor uložený vpředu: Jaké jsou výhody a nevýhody této konfigurace?

Seat Ibiza SXI
Pod kapotou
Publikováno Článek přeložený s pomocí AI z originálu (zdroj: autoride.sk)

Motor uložený vpředu je jedna z konfigurací uspořádání automobilu, při které je motor v automobilu vložen příčně nebo podélně nad nebo za přední nápravou.

O tom, jaké jsou výhody a nevýhody tohoto uspořádání automobilu si povíme níže v článku, ale nejprve se pojďme podívat na konstrukci a historii automobilu s motorem uloženým vpředu.

Obsah

Historie motoru uloženého vpředu

Přibližně v polovině minulého století musely být i méně výkonné motory ve srovnání s dnešními motory velmi velké. V té době totiž šlo zvyšování výkonu ruku v ruce se zvyšováním zdvihového objemu motoru.

Na tuto dobu výkonné, ale zároveň i velké motory nebyly příliš kompaktní a tak je kvůli svým rozměrům nebylo možné umístit za zadní nápravu automobilu, což byla v té době běžná koncepce uspořádání automobilu.

Právě z tohoto důvodu se začaly motory do automobilů montovat dopředu. To však přineslo několik dalších problémů, protože u prvních automobilů s touto koncepcí nebylo možné pohánět přední nápravu, čímž vznikl problém s distribucí hnací síly motoru.

Za tímto účelem se využil kardanový hřídel, čímž vznikla klasická koncepce uspořádání automobilu s motorem uloženým vpředu a pohonem zadních kol.

V 60. letech však přišla automobilka Renault s koncepcí automobilu, který využíval motor uložený vpředu a pohon přední nápravy. Tato koncepce postupem času zcela vytlačila koncepci automobilu s motorem uloženým vzadu a pohonem zadní nápravy. Ta se totiž dnes již používá převážně u sportovních automobilů.

Naopak koncepce automobilu s motorem uloženým vpředu a pohonem předních kol patří dnes k nejčastěji používaným koncepcím v osobních automobilech.

Motor uložený vpředu a jeho konstrukce

Vzhledem k umístění poměrně velké hmotnosti nad přední nápravu automobilu je nutné, aby byla tato náprava vyšší tuhosti a tak při jízdě nedocházelo ke změnám její geometrie.

Jak jsem však již zmiňoval, motor, který je umístěn vpředu, lze uložit buď podélně nebo příčně/napříč.

1. Motor uložený vpředu napříč/příčně

Uložení motoru vpředu napříč se využívá zejména u malých a středně velkých automobilů s pohonem přední nápravy, jejichž zdvihový objem motoru ve většině případů nepřesahuje 3000 cm3.

Výhodou příčného uložení motoru je hlavně možnost vytvořit velmi kompaktní automobil s možností využití poměrně velkého vnitřního prostoru iu poměrně malých automobilů. Další výhodou je také snadná realizace přenosu hnací síly na přední nápravu automobilu.

2. Motor uložený vpředu podélně

Podélně uložený motor se využívá zejména u automobilů s pohonem zadní nápravy či pohonem všech čtyř kol. Každopádně i při tomto uložení motoru lze realizovat pohon předních kol, což je však velmi neobvyklé a hlavně vzácné.

Podélné uložení motoru bylo využíváno hlavně v minulosti, kdy bylo velmi obtížné, dá se říci, že doslova nemožné umístit velké agregáty vpředu napříč. Dnes se tento způsob uložení motoru využívá převážně u automobilů s pohonem zadní nápravy a pohonu všech čtyř kol, neboť podélně uložený motor lze snadno napojit na převodovku a kardanový hřídel.

Jak u motoru uloženého vpředu napříč, tak iu motoru uloženého vpředu podélně je v případě použití těžkého motoru nezbytné použít posilovač řízení kvůli velké hmotnosti, která tlačí na kola přední nápravy.

Výhody uložení motoru vpředu

Uložení motoru vpředu umožňuje realizovat všechny druhy pohonu, a to od pohonu přední nápravy, zadní nápravy či pohonu všech kol. Mezi další výhody uložení motoru vpředu můžeme zařadit možnost využít náporového chlazení motoru ať už vzduchem nebo kapalinou.

V případě kapalinou chlazeného motoru s náporovým chlazením není třeba táhnout automobilem dlouhé rozvodné hadice.

Také hmotnost motoru působící na přední nápravu automobilu působí velmi příznivě na brzdné vlastnosti vozidla, protože kola přední nápravy při brzdění zvyšují vlivem hmotnosti svoji adhezi.

Nevýhody uložení motoru vpředu

Při akceleraci dochází v případě pohonu přední nápravy k odlehčování kol, což může vést k prokluzování. Pokud je motor uložen vpředu a automobil je poháněn pomocí zadní nápravy, dochází k prokluzování kvůli trvale nízkému tlaku působícímu na nápravu, protože není nijak zatížena.

Kromě toho způsobuje vysoká hmotnost motoru nad přední nápravou přirozeně nedotáčivé chování vozidla, a to zejména v případě, že je poháněna přední náprava. Naopak v případě, že je poháněna zadní náprava a motor je uložen vpředu, má i přesto automobil tendenci chovat se přetáčevě.