Zranění je víc, než si myslíme. Policistické statistiky daleko nezachycují všechno
Vážná zranění při dopravních nehodách jsou v Evropě mnohem častější, než by se mohlo zdát podle oficiálních statistik. Mnohé případy se totiž nikdy nedostanou do databází policie, což zkresluje představu o skutečném rozsahu problému.
Evropská rada pro bezpečnost silničního provozu (ETSC) proto upozorňuje, že nedostatečné shromažďování a propojení dat mezi policií a nemocnicemi výrazně komplikuje prevenci rizik na silnicích. Bez přesných údajů je velmi obtížné určit, kde a jak vznikají nejnebezpečnější situace.
Co statistiky (ne)říkají
Velká část zranění, především mezi chodci a cyklisty, se do oficiálních čísel vůbec nedostává. Policie obvykle nevyšetřuje případy, kdy nebylo přítomno motorové vozidlo – například samostatné pády cyklistů či srážky se chodci.
Podle českých dat bylo mezi lety 2012 a 2021 v databázi policie zaznamenáno pouze 43 % úrazů, které evidovaly nemocnice. V Nizozemsku existoval policistický záznam při 65 % vážných zranění se zapojením auta, ale jen při 12 % nehod bez motorového vozidla. Takovéto rozdíly značně podhodnocují skutečný stav bezpečnosti.
„Každý den jsou na našich silnicích po celé Evropě vážně zraněny stovky lidí. Tvorci politik podceňují jak rozsah tohoto problému, tak i dopad, který mohou mít tato zranění.,"říká Jenny Carsonová, projektová manažerka Evropské rady pro bezpečnost silničního provozu.
"Vlády jednotlivých států musí usilovněji pracovat na zlepšení chybného systému, který se ve velké míře spoléhá na údaje o nehodách vyšetřovaných policií a který poskytuje zkreslený obraz o celkové zátěži, kterou zranění na silnicích představují pro jednotlivce, společnost a naše ekonomiky,“ dodáva Carsonová.
Ambiciózní cíle, pomalý pokrok
Evropská unie si stanovila cíl - do roku 2030 snížit počet vážných zranění na silnicích o polovinu. Pokrok však zaostává. Počet vážných zranění ve 24 členských státech EU klesl mezi lety 2013 a 2023 pouze o 13 %, zatímco počet úmrtí se snížil o 16 %. Velikost poklesu v období 2013–2023 je daleko od cíle dosáhnout 50% snížení v desetiletí 2020–2030.
Z pohledu srovnání v rámci zemí V4 je na tom nejlépe Česko s 45 oběťmi na milion obyvatel, následované Slovenskem (47), zatímco Maďarsko a Polsko evidují po 52 obětí. Pozitivní zprávou je, že počet úmrtí v Česku klesl od roku 2019 o 20 %, což je více než průměr EU (13 %).
Řešením je bezpečný systém
ETSC doporučuje zavést komplexní přístup k bezpečnosti – tzv. „bezpečný systém“. Ten se zaměřuje na šest oblastí: efektivní řízení a financování, bezpečné rychlosti, bezpečné silnice, technologie ve vozidlech, chování účastníků provozu a kvalitní péči po nehodě.
Finanční škody způsobené dopravními nehodami daleko přesahují rámec oprav aut. „Celkové socioekonomické ztráty spojené s dopravními nehodami – včetně nákladů na zdravotní péči, výdajů pojišťoven, sociálních výdajů, odškodnění za způsobenou újmu na zdraví, ztrát produkce, materiálních škod i výdajů na zásahy policie a hasičů – přesáhly v letech 2021 – 2024 částku 530 miliard Kč,“ dodává Alena Daňková z Centra dopravního výzkumu.
Důležitým nástrojem pro tvorbu efektivních řešení jsou také hloubkové analýzy dopravních nehod. Umožňují pochopit širší souvislosti – od chování řidičů, přes technický stav vozidel až po kvalitu dopravní infrastruktury.
„Výsledky hloubkové analýzy dopravních nehod ukazují, že pro účinná opatření na zvýšení bezpečnosti na silnicích je nezbytné nejen sledovat statistické ukazatele o dopravní nehodovosti, ale také analyzovat širší souvislosti, jako je řešení dopravního prostoru, chování účastníků provozu a také konstrukce a technický stav vozidel,“ uzavírá Kateřina Bucsuházy z CDV.
"Při zpracování a pravidelném vyhodnocování Strategie BESIP 2021–2030 byla využita data a poznatky z národních i mezinárodních databází – kromě údajů o nehodách z Policie ČR a zmíněné hloubkové analýzy dopravních nehod i nepřímé ukazatele bezpečnosti silničního provozu, bodové hodnocení řidičů, výsledky vědy a výzkumu a další,“ dodáva Bucsuházy.
Závěr
Bezpečnost na silnicích nezačíná až v okamžiku nehody. Závisí na datech, infrastruktuře, technologiích, chování i rychlé reakci po srážce. Dokud budou statistiky zkreslené, řešení budou jen polovičatá.
Vždyť všichni milujeme ten pocit – když se motor rozběhne, volant sedne do rukou a cesta je jen naše. Ale právě ve chvíli, kdy si jízdu užíváme nejvíce, je třeba myslet na to, že bezpečnost je prvořadá. Proto si pamatujte – jízda je radost, ale bezpečnost je volba.